sobota 1. srpna 2015

Necelá osmina

obrazu od HAED hotová. Doufala jsem, že do prvního srpna stihnu celý první řádek, tj. 8 listů z 64, ale bohužel - nestihla jsem to. Málo platné - prázdniny, starost o dvě zahrady (naši skvělí sousedé se právě vrátili z dovolené, a já se jim starala o jejich nádhernou zahrádku), děti, vybalování, praní, balení, výlety, kamarádi a podobné kratochvíle zabraly více času, než se zdálo. Ale alespoň už vím, jak bude výsledný obraz široký (a že se na šířku na ten flák látky vleze). Teď už se jenom budu modlit, abych podobně dopadla i na výšku:-)))

Stav k 1.8.2015

úterý 21. července 2015

"Maluju a miluju, tadadá..."

V těchto vedrech jsem se nechala ukecat synem a dovolila jsem mu vymalovat si pokoj "po chlapsku". Už je prý velký na ty unylé dětské barvy. Dokonce je i velký na některé kusy nábytku. A samozřejmě na řadu hraček, které se mi teď kupí v pracovně, a já nostalgicky vzpomínám, jakou měl radost z toho autobusu, jak si rád hrál s tím bagrem, nebo jak jsme pořádali závody s angličáky vyřazenými synem od sousedů (který už čeká třetí a čtvrté dítko).

Sice je velký, a hodně práce si na pokojíku udělal sám (včetně samostatného výběru barev), ale stejně jsem se nadřela jako kůň:-) Kompletně zplavený kůň. Jen doufám, že až se Zuzka vrátí z tábora, nebude dyndat také nový pokoj (jako že už několik měsíců, po pravdě víc jak rok dyndá, ale já zatím byla za matku tvrďačku).  Nevím, jestli bych druhé kolo dala...

Jen zelená to může být...
Zasloužilý odpočinek po dokončené práci
Tak, douklidit, nastěhovat dekorace a knihy, a může se bydlet...

sobota 4. července 2015

Pátý list padl....

...a já asi taky padnu - vedrem.


Těsně před půlnocí jsem včera dokončila pátý list z HAED výšivky. Zaposlouchaná do napínavé načtené detektivky jsem v konečně nastalém chladnu u otevřeného okna vyšívala jako o život. Až mi bylo líto, že list je hotov - byla bych pokračovala dál, ale nemám načtverečkovaný další list. Ne, už bych nemohla, ještě dnes mne bolí záda i klouby na nohou, jak jsem u toho byla zkroucená jak paragraf. Potřebovala bych sehnat nižší stupínek pod nohy, ta stolička, co používám teď, je moc vysoká...

HAED - 3.7.2015
U nás nastala tropická vedra - trávník nejde uzalévat, a nejen trávník, ale ani záhony, zeleninové i kytičkové. Je mi jich líto. Nádherně rozkvetly první hortenzie, a mezi nimi vykoukly i lilie (příští rok je musím přesadit - tady se bojím, kdy je ocasem smete pes, protože jsou u chodníčku podél plotu, kde on hlídá).





A mezi levandulí vykoukla jedna stolístka.


Rozkvetly i oleandry - ten z dovezené větvičky z Tunisu (menší, bohaté meruňkové květy), i ten vyměněný (měla jsem dva stejné z Tunisu, tak jsem jeden vyměnila za jiný, který jsem neměla) - ten má obrovské růžové květy, úplně jsem na něj koukala, tak velké jsem ještě neviděla...







A před vchodem mi letos dělají ohromnou radost fuchsie z Lidlu...






čtvrtek 2. července 2015

Hurá, prázdniny!

Každý rok se spolu s dětmi nemůžu dočkat začátku prázdnin, abych se na konci prázdnin nemohla dočkat začátku školy a určitého řádu v našem chaotickém prázdninovém životě... Já vím, věčně nespokojená...

Letos jsme konec školního roku měli cestovatelsko zmatený - Tomáš oslavil své čtrnácté narozeniny první víkend v červnu s rodinou, druhý (a přesně na svůj den) s kamarády na chalupě v Krkonoších, vrátil se v neděli, přebalil se a v pondělí ráno jsem ho vezla na vlak do Staré Boleslavi, odkud odjížděl se třídou na třídenní výlet. Vrátil se ve středu večer, měla jsem pár dnů na vyprání, zabalení a dokoupení případných chybějících nezbytně potřebných věcí (jako třeba liber apod.), a v neděli dopoledne odfrčel na týden do Walesu. Abych toho neměla málo, tak Zuzka měla zkoušky, vystoupení apod., takže jsem si užila i žehlení a škrobení kroje, česání a zaplétání vlasů a postávání pod podiem v horku i dešti. Uprostřed posledního týdne, kdy byl Tom ještě v Anglii, odjela Zuzka na Slovensko do Hriňové na folklorní festival, a já si mohla (teoreticky) vydechnout.

Bohužel jen teoreticky - děti mne úkolovaly i po svém odjezdu - šachový rodičák (no ano, to bylo fajn, vínko, film (o šachách) a prima povídání, to skoro ani povinnost nebyla, ale stejně - nechtělo se mi tam, měla jsem toho maratonu za poslední měsíc dost) a v pátek vyzvednout Zuzce vysvědčení. Stejně mi přišlo legrační, že v době, kdy se vysvědčení musela psát ručně nebo na stroji, tak nebyl problém vydat ho o den-dva dříve. V dnešní přetechnizované době to nejde. Zvláštní....

Tomík se v pořádku vrátil pln dojmů v neděli, Zuzka v pondělí ve čtyři ráno. Oba nadšení, s novými i starými kamarády, spoustou fotek, informací, tanečků, písniček (no, ty poslední věci dvě spíš Zuzka, uznávám) - a už se těší zase za rok.

Tomovi se v pondělí nechtělo do školy, i když měli projektový den, a v úterý přinesl konečně vysvědčení (pěkně brblal, že Zuzka už má prázdniny).

Teď už je vše vybalené, vyprané, vyžehlené, zabalené, vybalené, protože děti odjely na první týden k babičce a dědovi. A ano - vysvědčení byla krásná, jsem na své děti nesmírně pyšná, protože se opravdu oba učí sami, pouze když jim něco není jasné ani při delším studování v učebnicích a hledání na netu, tak přijdou - Zuzka měla i v páté třídě samé jedničky a Tomáš v tercii osmiletého gymnázia vyznamenání. Jsou úžasní.

stav k 1.7.2015
Snad je vidět, že jsem se opravdu nezastavila, takže na nějaké ruční práce moc času nebylo. Dostatečně jsem se realizovala praním,žehlením a balením... Přesto jsem vzala do ruky občas jehličku a v červnu jsem trošku pohla s tou svou HAEDkou (už mám pěkné zpoždění). Přibyla půlka pátého listu. V červenci snad bude klidněji, a chtěla bych dokončit pátý a šestý list, správně bych měla i sedmý, ale to asi nedám. To bych musela vyšívat celé dny i noci:-)

Krásné léto všem!



úterý 23. června 2015

Zahrada v obrazech

Rozárium - trošku dost opršelé...

Jakou barvu má tráva? Růžovou!

Račte se obsloužit...

Zeleninová směs - od každého trošku.

Orientální květy hrášku

Bude z toho jahoda?

Už i maliny začínají červenat...


Salátový bar

Zeleninový záhon z druhé strany

Obludária - tak děti změnily dýňária

Rajčatovo-papriková velkovýroba

Už roste!


Ještě mne netrhej - píchám!

Bylinková zahrádka na terase

Zimní růžička

Zelená střecha - bude i víno...

pondělí 15. června 2015

Červnové červenání

Dlouho jsem nic nenapsala. On byl docela fofr - na zahradě vše roste jako vzteklé, sklidili jsme už první ředkvičky, saláty, kedlubny, obrali jeden strom ranných třešní, děti chodí na jahůdky a na kamčatské borůvky, očima vytahují své fazole a pozorují rašící lístečky červené řepy. Nakvétají rajčata, roste první plod lilku - už se nemůžeme dočkat, až bude větší a skončí na grilu:-))

Dětem pomalu končí škola - poslední písemky, školní výlety, vystoupení ze ZUŠ - a pak hurá na prázdniny!

A protože Zuzinku zpívání pořád baví, a not má čím dál víc, potřebovala větší tašku, do které by se jí vešel šanon s notama. Okouzlení Paříží, i celou Francií jí také stále neopouští, takže výběr látky byl vcelku jasný. V Harrachově jsem pod dozorem statných švadlen spíchla Zuzce tašku, do které se vejde nejen šanon s notama, ale i učebnice francouzštiny (no, vlastně ještě pořád jenom angličtiny, ale snad to od září vyjde s tou francouzštinou).




Látka zbyla, tak jsem jí ještě ušila malý organizér - na kartičky do jídelny a knihovny, na tužku a papíry či notýsek na zápisky. Ještě má slíbený obal na ten šanon s notama. Tak to musím do konce prázdnin stihnout...





Je vidět, že šiji hlavně pro Zuzku - Tom se tváří, že je chlap a velký a vůbec nějaké maminčino šití nepotřebuje k životu. No, co se dá dělat, třeba z toho někdy vyroste. Nedávno jsem ukazovala hotový vyšitý obrázek s pejskem, už z něj má Zuzka polštářek.

Po dlouhé době jsem ušila i něco pro domácnost -  naše prostírání už začínají vypadat doost použitě, a při úklidu dílny na mne vypadla krabice s panely. Objevila jsem v ní panely, na které jsem už zapomněla, panely, ke kterým mne vážou různé vzpomínky, panely, které jsem dostala od kamarádek (děkuji Ivanko), ale i panely, o kterých jsem vůbec nevěděla. Moc z panelů nešiji, nevím proč, ale málokdy jsou pravoúhlé, je to s nimi často boj, který prohrávám. Tyhle retro panenky mi ale po dlouhé době padly do noty - kdysi jsem je koupila, že z nich ušiji Zuzince soupravu do kuchyně - zástěrku, chňapky a obal na sešit s recepty. No, nedošlo k tomu.... Nevadí, prostírání a podložky pod konvice/kastroly jsou také fajn. Našla jsem k nim krásně puntíkatý podklad, a abych vše něčím ozvláštnila, tak jsem se učila na Janomce volně quiltovat. Byl to boj, ale z dálky to nevypadá tak špatně. Na profesionálky a zkušené quiltařky to ale rozhodně není....








Sice jsem v květnu neudělala ani steh na HAEDce, ale poctivě jsem vyšívala - mám hotovou další kloboukovku od RTO. Myslela jsem, že půjde jako dárek teď na konci června, ale znáte to - člověk míní, okolnosti se mění - půjde do šuplíku a bude čekat na svůj čas. On jednou přijde... Takže čerstvě sundáno z rámu, ještě celé pomuchlané, ale nechci jí prát, dokud jí nebudu rámovat.




Teď už se těším, že ušiji Zuzince ten obal na šanon, a já se vrátím k HAEDce. Chtěla bych s ní trošku pohnout. Tak stránku-dvě aspoň...

Ale ze všeho nejdřív jdu posekat ty naše latifundie, upeču dětem třešňovou bublaninu, vypleji zeleninu, a k večeři si z našeho salátového baru natrháme plnou místu různých druhů salátů. Krásné léto všem!



pátek 1. května 2015

1. květen

Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.

Karel Hynek Mácha

Mne sice ku lásce nezval žádný hlas, takže jsem alespoň měla čas na aktualizaci blogu.

Uplynulý měsíc byl u nás ve znamení přijímacích zkoušek na osmiletá gymnázia. A protože jsme ze Středočeského kraje, neminulo Zuzku pilotní ověřování státem řízených přijímacích zkoušek. Ač jsem se jako matka hrozila výsledku, neb mi připadalo, že celou přípravu Zuzka pojala velmi, ale opravdu velmi volně (např. se účastnila různých skautských soutěží, výprav, koncertů, tanečních vystoupení apod., místo aby se pilně učila jako jiné děti, o nějaké přípravě ve všední dny nemohlo být ani řeči, protože se téměř denně vrací domů až mezi šestou a sedmou večer), Zuzanka se dostala na obě vybraná gymnázia. Přes spoustu předložených argumentů si nakonec prosadila vzdálenější gymnázium v Nymburce. Je pravda, že si o něm povídá už několik let - vlastně od té doby, co zjistila, že tam mají francouzskou třídu a fungují tam výměnné pobyty se školou ve francouzském Dijonu. Zuzanka je totiž rozhodnutá jednou studovat ve Francii. Jako odměnu za zkoušky si přála trička s Eifelovkou z Lidlu. Sice jí jsou ještě trošku větší, ale ona do nich doroste...

Já hodně času věnovala zahrádce - siji, sázím, pikýruji, hnojím, buduji, seču, pleju, stříhám, zmlazuji, a nevím, co všechno ještě. Tedy kromě toho hooodně obraného živého plotu (sem tam díky bohu něco vyráží, tak snad úplně nezahynul) za mnou žádná práce moc vidět není. Snad časem bude lépe...



V dubnu jsem se nechala vyhecovat vyšívačkami na Okounu a pustila jsem se znovu do vyšívání vánočního stromečku od HAED. Za dva týdny jsem vyšila stránku a kousek, před přijímačkami jsem skončila, a od té doby ani ťuk. Škoda. Ale i tak - kdybych vydržela tempo stránka na měsíc, tak už mi chybí jen 60 stránek, tj. 60 měsíců, což je 5 let. Hrůza. Ale furt lepší, než původní odhad, při kterém bych se měla dožít hodně přes sto let. Tohohle bych se dožít mohla.

Bohužel jsem musela HAED na tento měsíc odložit, protože se blíží termín odevzdání slíbeného vyšívaného dárku, takže jsem vytáhla jinou výživku, a HAED nerada odložila. Docela mne to chytilo. Škoda, že nikdo z mého okolí se o tuto výšivku nezajímá, a nepodporuje mne v jejím dokončení. Pro své okolí jsem nepochopitelným bláznem, který by se měl raději věnovat něčemu užitečnějšímu. Tak já jdu zase něco vyplít...