pondělí 28. července 2014

Už zase....

...neskáču přes kaluže, to opravdu ne. Ani nejsou. Louže jsou letos nedostatkovým zbožím. I když jsem dnes v Praze pořádně zmokla, u nás sucho. Poušť. Sahara. Ovšem děti jsou nadšené....

Ale zase šiju. Sice jenom málo, v ruce, ale aspoň něco. Pustila jsem se do své části práce na poslední klubové dece. A abych si mohla tuto ruční práci brát s sebou ven, na zahrádku apod., uložila jsem vše do prázdné krabice od čaje. Vyšlo to akorát....



úterý 22. července 2014

Levandulová vonička

Na zahrádce nám rozkvetlo několik přesazených keříků levandulí. Nic moc, ale co bychom chtěli, když jsme je vloni vyryli z místa, kde rostly více jak deset let, a dali úplně jinam. Přestože jsou z velkých keřů malé keříky, nezklamala nás levandule ani letos a krásně vykvetla.

Vůně bylo na půl zahrady - nejvíc jsme jí nasázeli mezi růže poblíž terasy, takže nám voněla do každého oběda, grilování, večerního posezení...

A aby nám voněla i v zimě, nasušili jsme květy, a až bude venku sychravo, ušijeme pytlíčky a naplníme koncentrovanou letní vůní.





Jenže podzimní plískanice jsou ještě daleko, a s nimi i naše šití. Ale nedalo nám o vyzkoušet motané paličky z levandule čerstvé. Pár zbytků stužek a chvíle proplétání - a paličky jsou na světě. Jedna je společná, jedna moje a jedna Zuzanky - můžete hádat, která je která:-) Bavilo nás to, jedno odpoledne, kdy Zuzanka kvůli ATB nesměla na sluníčko a Tomášek byl na táboře, jsme strávily na terase zastíněné rozrostlým vínem, a motaly a motaly... Taková holčičí motanice:-)  A hned máme dárečky pro babičky...


středa 16. července 2014

Poslušně hlásím - hotovo!

Po dlouhých týdnech, kdy jsem neudělala ani steh a jen jsem smutně pokukovala po košíčku s vyšíváním a šitím, přišlo pár dnů, kdy zbyl čas, energie a chuť do vyšívání. Zasprintovala jsem - a dokončila slunečnice z Malování jehlou. Nafotila jsem je čerstvě bez bubínku. Prát a žehlit je totiž budu, až budu mít vyšité i ostatní dva obrazy do série, abych je zbytečně "neoprala". Je mi jasné, že další dva obrazy hned tak následovat nebudou - vidím, jak málo času a sil mi zbývá. A to nemluvím o horšícím se zraku... Takže hurá do dalšího šití, dokud na to vidím a mám chuť:-)

čtvrtek 26. června 2014

Pro paní učitelku...

Zítra si jde Zuzanka pro vysvědčení. Jako většina dětí v tomto státě. Letos dostala novou paní učitelku. Po třech letech se trošku obávala - kdo přijde, jaká bude, jak budou vycházet.... Přišla mladá paní učitelka, plná ideálů a elánu. Hodně se třídě věnovala. Hodně děti naučila. Jezdila s nimi na výlety, exkurze, učila tradičně i netradičně. Zuzanka jí jako poděkování za ten rok chtěla dát malý dáreček. A protože v poslední době propadla korálkům a šperkům z nich, tak byla volba jasná...



Několik dní se rozmýšlela nad barevností - ne, že bychom měli doma málo korálků.... Ale stále nevěděla, které barvy má paní učitelka nejraději. Ale po několika společných dnech strávených na škole v přírodě přijela s jasnou představou - zelená a růžová - to bude i na léto moc pěkná kombinace. Plus máslově žlutá... Dnes tedy zasedla a celé odpoledne strávila pilnou prací, jejímž výsledkem je nádherná souprava náhrdelníku, náramku a náušniček. Spolu jsme vybrali i krabičku s motýlky, do které soupravičku pro paní učitelku zabalila.

A naše kočička jí pozorně sledovala - co kdyby se objevilo něco zajímavého k ulovení???

Zuzanka se moc těší na prázdniny u babiček, na táboře, na výletech.... Bohužel má začátek ztížený o náhlou nemoc - ze školy v přírodě si přivezla boreliozu. Pořádný flekanec na boku mne řádně vylekal. I paní doktorku.... Takže spousta léků, antibiotik i jiných, a následující dva až tři týdny v klidu, bez sluníčka, bez lítání... Hlavně, aby se vyléčila do koníkového tábora, na který se těší už celý rok....





pondělí 23. června 2014

Pěstitelé

Letos jsme se rozhodli vyzkoušet "square foot gardening". Základním principem je pěstování zeleniny ve čtvercích - každý čtverec měří 1x1 stopy (cca 30x30 cm), a v každém můžete pěstovat jinou zeleninu, bylinky nebo kytičky. Celou metodu vymyslel Mel Bartholomew. Určitě najdete na netu spoustu informací, kolik místa která plodina potřebuje.








Tomášek na jaře z prkýnek smontoval ohrádku na vyvýšený záhon, vyryl na hloubku rýče zeminu, navozil kompost a navrch dal vyrytou zem. Docela se napracoval... Ale bavilo ho to. Provázkem vytvořil čtverce a do každého zasel nějakou plodinu. Už jsme sklidili salát (vepředu je méně kompostu a více zeminy, aby neobsahoval moc dusičnanů) a ředkvičky. Místo salátu už Tom zasadil růžičkovou kapustu, místo ředkviček má nasetou červenou řepu. Už sklízíme i hrášek, salát dubáček, kedlubny, naťové cibulky, mangold. I tuříny už mají pěkné bulvičky. Pnoucí fazole mu utekly na plot, keříčkové krásně kvetou....



















Já si založila dýňárium. Využila jsem na něj nepoužívané kompostovací silo, naplnila kompostem, navrch trochu země a zasadili jsme semínka dýní. Docela pěkně vyrazily, letos se k nim dokonce ani nedostali slimáci. Jenom jedna odrůda mooc chutnala ptákům, tu jsem vysévala na několikrát.... Tak nám držte pěsti, ať máme velkou úrodu - dýně, ty mi můžeme ve velkém... První odrůda, Muscade de Provence, už nasazuje na květ.





Zuzanka se rozhodla, že si vezme na starost ovoce - letos byl poprvé rybíz na vloni zasázených keřících. A bylo hooodně třešní....





















A také si nakoupila bylinky - některé vysela, některé má ze sazeniček. Oregano, šalvěj, meduňka, petržel...












A na závěr - letní kytice pro radost - z naší zahrádky.







neděle 22. června 2014

Chuť léta

Léto chutná po jahodách, třešních, rybízu, malinách. Vše nádherně červené, šťavnaté, voňavé... Byla by škoda toho nevyžít.

Z ovocných moučníků mám nejradši krambly. No, ony to ani moučníky nejsou, protože mouky je tam minimum (pokud vůbec). Spíš takové dezerty. Na jaře je dělám z rebarbory, v létě z rybízu a jiných bobulí, k podzimu přijdou ke slovu švestky, v zimě jablka... Neznám univerzálnější dobrotu. Někdy ho jím jen tak, někdy se zmrzlinou, někdy se šlehačkou... Někdy horký, někdy studený... Vyberte si, na co zrovna máte chuť. No, není to značka ideál???



Dnes jsem na zahradě posbírala pár posledních jahod, trochu třešní, hrst malin a směs rybízů. V misce zasypala peřinkou z posypky a strčila do trouby, kde se chutě propojily a dezert rozdělil na šťavnatou a křupavou část. Jen se po něm zaprášilo, ani vystydnout nestihnul...



sobota 21. června 2014

Jeden den s vrtačkou

Jednou za čas se u nás doma nakupí řada oprav, vylepšení a montování, které vyžadují, abych se ponořila do manželovy dílny, vyhrabala nějaký nezvyklý stroj či přístroj, a metodou pokus-omyl ho uvedla do provozu. Přiznávám, že až na frézu jsem už vyzkoušela všechno. Tedy z těch příručních.



Tentokrát padl los na vrtačku. Konkrétně vrtačku s příklepem. Nemám jí ráda. Dělá kravál a brní mne z ní ruce. Ale nedalo se nic dělat. Tomášovi jsem už k loňským narozeninám koupila tři rámy a on si vybral tři grafiky. Slíbila jsem, že mu je přivrtám do šikmého stropu v pokojíku. Na rámy a obrazy došlo až letos. Už mi bylo stydno. Trošku.







Rámy jsou z Ikea, plastové klip-rámy. Provrtala jsem je na čtyřech místech, rozměřila, přidělala do šikmého stropu hmoždinky pro sádrokarton. Grafika byla menší, tak jsem jí přilepila k bílé čtvrtce zaříznuté na míru. A když už měl Tomík pokojík relativně poklizený, tak jsem ho rovnou nafotila...







 
A když už byla ta vrtačka venku, přidělala jsem do šatny zrcadlo. To jsem nefotila - nevím, jak fotit zrcadlo, aby neukazovalo, co ukazovat nemá:-)) Ale po patnácti letech jsem se viděla v nějakém zrcadle celá. Byl to docela šok:-) Zuzinka si takové zrcadlo také moc přála, tak snad bude mít po návratu ze školy v přírodě radost.

A abych si nedělala binec další den, tak i přes únavu jsem se pustila do dokončení šicího koutku. Koupila jsem si tam poličku (bylo nutné jí zaříznout na míru, ale případné ožužlání schovaly postranní úchyty) a tyč na drobnosti. Časem bych si na ní chtěla pověsit i cívky se stužkami nebo krajkami... A na poličku jsem si v upomínku vystavila svůj úplně první šicí stroj. Bohužel je už rozbitý a nepodařilo se ho nikomu spravit. Moc mne to mrzí, ale už nevím, koho jiného bych měla oslovit. Asi to tak prostě už je. Ale jako připomínka dobré, ne?


A na druhé straně ve výklenku je druhý stroječek. Má také nový stůl...