pondělí 15. září 2014

Olivová připomínka léta

Po dlouhé době se mi zase podařilo dokončit jeden z dlouhodobých, už téměř dlouholetých restů - olivové prostírky.

Kdysi v dřevních dobách jsem v Tescu koupila dvě čtvercové chňapky s motivem oliv, které používáme ponejvíce pod konvice s čajem. A k nim se tamtéž časem objevila dvojice utěrek - jedna s olivami, druhá zelená, vaflová. A já pojala nápad, že z té utěrky s olivami ušiji prostírky k těm chňapkám. Nuž, utěrku jsem zakoupila, zelenou vaflovou vyřadila, protože byla hodně, ale opravdu hodně řídká, a olivovou připravila. Po zhruba roce jsem olivovou nařezala na čtyři části, a tím to zase na dlouhou dobu usnulo. Říkala jsem si od června, že letos v létě je už skutečně ušiji - a vida, ono je září, a já se konečně dostala k šití...

Jediné, co mne moc mrzí, je, že ty chňapky už jsou nějaké oprané a ošoupané. Ale nedělám si iluze - ty prostírky budou veelmi brzy vypadat stejně, ne-li hůře. Konec konců od konvice ty chňapky nebývají tak špinavé jako denně používaná cintadla.

A toto je vílí hrneček, který si Zuzinka o víkendu koupila na hrnčířských trzích v Berouně od nějaké paní z Maďarska. Stála u jejího stánku a zírala a zírala - ač za celou dobu ani jednou nezaprosila, tady nevydržela a já jejímu prosebnému pohledu neodolala... Paní měla celé sady zpracované v podobné tematice- hrnečky a konvice pro malé i velké víly z různých listů a květů - nádhera. Zase něco jiného oproti typicky české produkci. I když i ta byla často úžasná a nádherná. Nemít doma tolik hrnků, neodolala bych... Takhle jsem si jenom koupila koláčovou formu do sady k pekáči a bábovce a malý keramický domeček/ptačí krmítko. Přes zimu ho budeme používat jako krmítko, přes léto jako lucernu na terase...


středa 10. září 2014

Druhý list...

Dokončila jsem druhý list z obrazu HAED od Sandry Kuck - Hanging ornaments. Možná si vzpomínáte, že jsem ho kdysi v třetihorách začala vyšívat. Po cca dvou letech jsem dokončila druhý list. Budu-li počítat rychlost jedna stránka za rok, tak už jenom 62 let a budu mít hotovo:-) Buď musím zrychlit, nebo najít nějaký elixír života, abych se toho dočkala, protože ať počítám, jak počítám, tak by mi mělo být něco přes kulatou stovku...

čtvrtek 4. září 2014

Minirestíky na konci prázdnin

Poslední prázdninový víkend jsme zůstaly se Zuzinkou doma samotné - Tomík odjel s kamarády na chatu. Tak jsme si udělaly holčičí víkend. Sice celý propršel, ale to nám vůbec nevadilo. Pouštěly jsme si pěkné pohádky a rodinné filmy, pily čaj, rozsvítily voňavou svíčku. A samozřejmě vytáhly nějakou ruční práci.

Původně jsem si myslela, že budu chvíli pokračovat v rozdělané výšivce HAED. Poslední týden jsme ale přerovnávali všichni tři své skříně s oblečením a děti i knihovny. Už tolik nečtou pohádky, tak vyřadily řadu dětských knížek a já přemýšlela, kam s nimi. Tak proběhlo několik přesunů a redukcí, a v ložnici se našlo místečko, kam jsem tyto knihy uložila pro svá vnoučata - snad jednou budou... A z té skříňky, kam jsem je dala, jsem přesouvala do jiné skříňky sady na vyšívání, které jsem v předchozích letech nastřádala. A při té příležitosti na nás vypadly tři malé sadičky - jedna od Janlynn, dvě od Little Critters. Už jsem si myslela, že je na ně Zuzinka malá, že bych je třeba časem vyšila pro malé neteře, ale Zuzinka udělala smutná očka, a když bylo venku tak krásně nevlídno, tak jsem si je vzala do křesla k televizi, a za necelý víkend měla Zuzka tři malé radosti v hrsti:-)

Zuzanka také vyšívala, ale ještě nemá hotovo. Také vyráběla gumičkové náramky pro kamarádky, které negumičkují - divím se, že vůbec někdo takový ještě existuje. Zdá se, že gumičková mánie zasáhla kompletně celou republiku:-)


neděle 31. srpna 2014

Sluníčkový začátek školy

Zítra jdou obě děti zase do školy. Zuzanka naposledy na první stupeň - jde do páté třídy. Už je to velká holka, do školy se celkem těší, ale podstatně víc na zpěv a balet. Tomáš jde už do tercie víceletého gymnázia. To to letí - znovu dáváme rady letošním primánům - jak dojíždět, kde je jídelna, co, kde a jak zařídit a vyřídit. Už je to ostřílený bojovník. Tomáš se těší, na spolužáky, ale i na učení.



 

Aby se Zuzance začátek školy více líbil, rozhodla jsem se, že posbírám kousky své odhodlanosti a střípky znalostí, a ušiji jí novou sukénku. Sluníčkově žlutou, veselou, která se bude pořádně točit. Materiál jsem na ní už hooodně dávno koupila ve Flex-texu, stále jsem se chystala a chystala - a pořád nic. A protože dítko mi roste do výšky i šířky, tak jsem se začala bát, že nebudu mít dostatek látky, a co pak s tím, že...














A rovnou jsem vyzkoušela i nabírací patku, kterou mi koupil manžel před mnoha lety - dnes měla tedy svou premiéru. To je taková super vymoženost - na jednom konci do toho leze rovný kus látky, a na druhém už je krásně nařasený nebo naskládaný - podle nastavení na patce.




Zuzanka kdysi moc chtěla tzv. pettitskirt - kanýratou sukni s obláčkem dole z šifonu nebo organzy. Ale už mi přišla na to velká, tak jsem se rozhodla, že použiji jiný, více plihlý materiál, a sukni méně naberu, aby už byla taková "dospělejší". Přesto dole "obláček" také trošku je, a věřím, že se  sukně bude zítra pořádně točit - Zuzka je už v posteli, takže dneska bude obrázek pouze se statickou modelkou:-)










Jsem zvědavá, co jí bude zítra říkat...







úterý 26. srpna 2014

Pokračuji...

Právě jsem dokončila druhý blok BOMu Garden Gate. Tedy, ne že by mi to šlo nějak rychle. Sice aplikuji ručně, ale přesto - už byly vydány instrukce na bloků šest, a já mám dva....


Aplikuji ručně, částečně metodou dle Erin Russek, částečně klasicky needle-turn. Každý tvar vyžaduje dle mého něco jiného. Nebo spíš mně u každého tvaru vyhovuje něco jiného. Nejvíc mne baví, když je pozdě večer, děti už jsou zalezlé v postýlkách, já mám předpřipravené tvary, a u pěkného CD-čka a voňavé svíčky přišívám lístečky a puntíčky...

Celou deku jsem se rozhodla pojmout jako barevně řízený scrap, využívám zbytečků látek, u některých tvarů stačí fakt jen malý kousíček. Hlavními barvami by měly být růžová/fialová a žlutá. Ještě uvidím, zda zvládnu vypracovat všechny bloky, a následně i celou deku, nebo jestli z pár bloků vytvořím polštářky... Ale čím dál víc se mi líbí představa celé deky.


pátek 15. srpna 2014

Co sbíráme v lese?


Většina z lidí chodí do lesa, aby sbírala houby. Náš původní záměr byl také nasbírat houby, ale u nás, na písku, bohužel v posledních dnech na rozdíl od většiny republiky nepršelo, tudíž se houby nevyskytují ani v náznaku vůně či jedné či dvou prašivek. Prostě nic. Nula. Jediné, co jsme za cca 3 hodiny vycházky do lesa našly, byl ztracený houbařský nožík. Nevadí, řekla Zuzanka, bude se hodit, až porostou...

Tak jako tak jsme si užily (to tvrdé y je správně, protože Tomášek s námi nebyl, tudíž jsme byly jenom dvě ženské) - vyzkoušely jsme novou cyklistickou lávku přes Labe. Pod nápory větru se pěkně chvěla a houpala, až jsme se chvílemi bály - není to nic příjemného cítit ty vibrace pod nohama...

Móda zámků na zábradlí mostu dorazila i k nám na maloměsto. Některé zámky jsou bez označení, některé s monogramy, některé se jmény, jiné se srdíčky. Jedny od zamilovaných, jiné třeba od babičky, dědy a dvou vnoučat.... Nevím, jaký postoj mám k tomuto trendu zaujmout - má se líbit, nebo nelíbit. Je to krásné, nebo vandalství? Zuzanka, která se bojí jakýchkoliv výšek, byla ze zámků vystrašená - bála se, aby se lávka nezačala pod nimi hroutit a padat, tak jako se to nedávno stalo na nějakém mostě... Sakryš, ani nevím kde, zprávy, obzvláště ty tragické, ze zásady nesleduji. Ale k dětem se tyto informace evidentně dostávají....

Cestou k bývalé eremitáži musíme přes lávku přes slepé rameno Labe na Gradě. Voda tam stojí, stulíky vykvétají, kachny si užívají vody i klidu.... A zbytky staré lávky jako memento ční ze stojaté vody....








Nuž, a protože nebyly houby, tak jsme lovily beze zbraní, čočkou fotoaparátu - motýlka, kytičky, strakapouda, zrající žaludy (ty by se prý líbily Rumcajsovi, dělo dítko po týdnu stráveném u babičky kousek od Jičína), objevily zvířecí kost vybělenou časem, a dokonce i jednu houbu jsme našly, i když nejedlou...


Uondaná Zuzanka vyzkoušela odpočinek na složených kládách, ale i na vyřezaném pařezovém trůnu.


Cestou zpět jsme si užily spoustu legrace s obyčejnou povíjnicí:-)




A nasbíraly aspoň trošku malých šišek na zimní dekorace - jo, až se zima zeptá, budeme připravené:-)


pondělí 11. srpna 2014

Kvetou mi látky...

Léto se přehouplo do druhé poloviny, a já skoro nic nestihla ušít, vyšít, dokončit... Nejdřív na mne padl splín, smutek, deprese... Jenže takovýto přístup nic na status quo nezmění, tak mi nezbylo nic jiného, než vzít do ruky jehlu a látky a vytáhnout rozdělané projekty na světlo boží.

Ze všeho nejdřív jsem dokončila kytičky do klubové deky. S těmi mi ještě pomáhala Zuzinka - vybírala zbytečky látek, stříhala záplaty a připravovala kupičky na jednotlivé kytičky. Nakonec jí bylo líto, že je jich prý moc málo - prošla s bídou dva pytlíky se zbytečky - modré a červené:-) No, já myslím, že jich bylo dost, celých 20.




Blanka, která se se mnou pustila do šití BOM Garden Gate, už ukázala tři hotové aplikované bloky. Sice je aplikuje na stroji, zatímco já v ruce, ale myslím, že takovýto skluz už ani rozdíl v technice neomlouvá. Prošla jsem zase zbytkové pytlíky a zopakovala si ruční aplikaci. Ach jo, to to dřelo, to to bolelo, výsledek mne trápí, ale na druhou stranu - po tolika letech přestávky se asi nedalo čekat žádné mistrovské dílo.... Ve výsledku se mi to ale nakonec líbí, aspoň uvidím, jestli se budu v průběhu dalších bloků zlepšovat. Doufám, že ano...